10. Hledání GPZ v praxi

Tato část přednášky by měla sloužit jako písemná “instruktáž” pro hledání GPZ. Určitě nenahradí praktické ukázky a vysvětlování, ale alespoň poskytne jisté první vodítko k vašim pokusům.

 K základním úkonům před měřením GPZ patří samozřejmě výběr typu virgule. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit virgule typu “Neptun” a nebo “Elko”. Virgule typu pendl je pro tyto účely nevhodná. Při hledání geopatogenních zón v terénu nebo v bytě musíme chodit a tak bychom byli lehce ovlivnitelní kýváním, které by vzniklo při chůzi. Z tohoto důvodu budu psát “návod” na práci s “Neptunem”. Pro ostatní virgule je to velice podobné.

 Základy praktické manipulace s virgulí

Základem pro hledání všech druhů GPZ je “sžití” s virgulí. V prvé řadě se myslí trénink a výcvik na reakce virgule. Je potřeba si virguli “osahat”. V řadě druhé je nutností mít svou vlastní virguli a nikomu ji nepůjčovat. Tuto zásadu je více než vhodné opravdu dodržovat. Každý člověk má svou auru, svůj druh energie. Při zapůjčení virgule jí druhý člověk předá svou energii. Začátečník to nepozná a protože sám má velkou procentickou chybu v detekcích, neuvědomí si, že je touto energií ovlivněn. Zkušený telestét však pozná, že mu virgule “zlobí”. V takovém případě se virgule opláchne proudem studené vody a tím se zbavíme cizí energie. Pak budeme držet virguli v dlaních tak dlouho, dokud sama neoschne. Tak ji opět dáme energii svou. Virgule by už “zlobit” neměla. Ono držení virgule v dlaních je vhodné provádět i před každým prvním použitím virgule. Já tento systém “ohřevu” virgule dokonce používám i mezi jednotlivými měřeními.

Po takovém, téměř rituálním začátku, uchopíme virguli a zároveň si “vyčistíme” hlavu od veškerých rušivých myšlenek. Nyní už můžeme přistoupit k samotnému měření. Než však vykročíme, “naprogramujeme” se na hledání přesně daného typu zóny. Provedeme to opakujícím se přeříkáváním věty typu: “Ukaž mi Hartmannovu zónu”. Věta však může obsahovat i upřesňující argumenty a může znít i takto: “Ukaž mi místo, kde začíná Hartmannova zóna”. Tyto věty formulujeme podle potřeby, prostředí, typu zón a dle dalších různých faktorů. Pro začátečníka je vhodné si tyto věty přeříkávat polohlasně. Pomáhá to koncentraci telestéta. Pokročilejší telestét klade tyto příkazové věty ve své mysli a nemusí je přeříkávat nahlas.

Nyní začneme prozkoumávat terén. Pomalu se pohybujeme, abychom nezpůsobili rychlým pohybem výkyv virgule. Stále si říkáme programovací větu a postupujeme tak dlouho, až “narazíme” na zónu. V místě zóny nám virgule provede otočení vlevo nebo vpravo, podle polarity telestéta. Pocitově to proběhne tak, že se vám bude zdát, jako byste narazili na hmotu, která je hustší než vzduch. Někteří dobří citlivci budou mít možná trochu nepříjemný pocit z energie zóny. Teď, když jsme narazili na hledanou zónu, uděláme dva kroky zpět a hledací úkony provedeme ještě jednou, abychom se ujistili o správném výsledku hledání. Zónu jsme tedy našli a je nutno určit také její prostorové umístění v terénu. Proto opět ustoupíme o dva kroky zpět a dva kroky vlevo. Opakujeme měření a získáme tak další bod, kudy probíhá zóna. Můžeme si těchto bodů vyznačit více, abychom měli jistotu, že námi vyznačený směr průběhu zóny je opravdu takový, jaký jsme zpočátku naměřili. V této fázi je vhodné zanést námi zjištěné měření do plánku, aby se zabránilo pozdějším možným mýlkám.

Stejný způsob použijeme i při hledání dalších typů zón. Každý telestét má svou metodu, jak postupovat v hledání podle typů zón a není stanovený žádný “recept”, který by byl nejlepší. Já hledám nejdříve zóny typu Hartmann. Najdu si první a pak hledám ty, které jsou s ní rovnoběžné. Pak hledám Hartmannovy zóny kolmé k těm prvním. Stejný postup provádím i při hledání zón typu Cury. Pak hledám podzemní vodní proudy, aktivní tektonické poruchy a ukáži také majiteli (který si mně pozval), jak vyzařuje televize, lednička a jiná elektronika. V některých případech jsme také zjistili výskyt silného elektromagnetického pole v okolí silné trafostanice (takové trafostanice bývají často u vlakových nádraží, tramvajových nebo trolejbusových vozoven).

Opět upozorňuji na možnost přepínání vlastních energetických sil. Je proto nutné vždy po nějaké době položit virguli dotaz: “Mám ještě dostatek energie pro práci s virgulí”? Pokud dostanete odpověď ne, tak ukončete práci hned a vůbec nehleďte na okolnosti, které vás nutí v práci pokračovat. Předejdete tak mnohým problémům.

Po ukončení práce při hledání GPZ je potřeba provést osobní hygienu. Většinou provádíme měření mimo domov a tak požádáme alespoň o možnost umýt si ruce. Větší hygienu pak provedeme doma a to nejlépe osprchováním. Smyjeme tak ze sebe nasbíranou negativní energii geopatogenních zón. Opláchneme také virguli a uložíme ji do pouzdra.

Snad vám bude tento můj návod nápomocný při vašich prvních pokusech. Mějte trpělivost a zkoušejte hledat. Je to vlastně první krok k řádnému seznámení se s virgulí a jejími reakcemi. Dalším krokem pak mohou být třeba dotazy v Akáši a telestetický výzkum. Snad to bude pro vás dostatečně silná motivace.

<- Zpět na Účinek biodetekce na operátory

Další kapitola Stínění účinků GPZ ->