1. Úvodní slovo k problematice GPZ
Problematika geopatogenních zón (dále již jen GPZ) je veřejnosti poměrně málo známá. Také ve vědeckých kruzích se jí až donedávna nevěnovala dostatečná pozornost. Tato problematika byla na pokraji zájmu. Vážnější zájem o otázky GPZ se začíná objevovat až v sedmdesátých letech. Otázky GPZ začala například řešit i lékařská fakulta Karlovy Univerzity ve svém fakultním úkolu č F20 v letech 1978 – 1980. Přínosem této práce bylo formulování problematiky a zjištění některých zásadních faktorů.
GPZ jsou definovány jako lokalita, která sama o sobě působí negativně na organismus svým vlivem, jenž se projevuje teprve v průběhu času. Dále bylo konstatováno, že lidský organismus je schopen reagovat na porušení jakékoliv homogenity pole, nad nímž se nachází. Tedy na každou geologickou, magnetickou, zářivou, vlnovou nebo jinou anomálii.
Zjištěny byly i jiné efekty fyzikálního typu, které jsou patrné nad výskytem GPZ. Byl to např. teplotní efekt, fotochemický efekt, korozní efekt, sedimentační efekt. Dále byly zjištěny efekty ve změnách magnetického pole, změny energetické charakteristiky, biochemické změny v organismech, odlišné reakce rostlin a živočichů.
Srovnáme–li však tyto práce s evropskou úrovní, zjistíme, že jsme pozadu. První výzkumy byly v Anglii započaty Národním fondem pro potírání rakoviny už v roce 1868, v Německu v roce 1929, ve Francii v roce 1930. Výzkumy probíhaly již řadu desetiletí také na území bývalého Sovětského svazu.
V současné době se problematikou GPZ zabývají různé vědecké obory. Nejvíce oborů je v oblasti lidského zdraví. Jsou tak sledovány vlivy GPZ na vznik nádorových onemocnění, na vznik a zhoršení leukémií, na vznik srdečních a cévních chorob a různých jiných onemocnění. Výzkumy probíhají také na úrovni veterinární, zemědělské a pěstitelské. Pozadu však nezůstávají ani obory průmyslové.
Další kapitola Typy zón působící negativně na člověka ->